Původní (první) barokní křížová cesta vznikla v Kvasicích za rekatolizace, po Bílé Hoře, v období let 1650-1731 a nechal ji postavit kvasický hrabě Jan z Rottalu (1605-1674) zastávající v letech 1648 až 1655 úřad královského zemského hejtmana v markrabství moravském a císařského tajného rady. Hrabě Jan z Rottalu zahájil na svých panstvích rozsáhlou rekatolizaci a šíření kultu Panny Marie. Je dost pravděpodobné, že se nechal inspirovat křížovou cestou postavenou v Mikulově v letech 1622-1630. Tuto unikátní architektonickou památku nechal postavit kardinál a majitel mikulovského panství František Ditrichštejn (1570-1636). Oba rody pojila rodová příbuzenská vazba, navíc kvasický hrabě Jan z Rottalu udržoval vřelý přátelský vztah se synovcem kardinála a dědicem mikulovského panství Maxmiliánem II. z Ditrichštejna (1596-1655).
Nejstarší podoba kvasické křížové cesty představovala sedm kamenných (či zděných) barokních kapliček s německy psanými nápisy. Křížová cesta v takové podobě se sedmi zastaveními byla pro tuto dobu zcela obvyklá, stavěly se na počest Sedmi bolestí Panny Marie nebo sedmi hlavním hříchům. Následně po stavbě křížové cesty vznikla nová komunikace (zpevněná cesta) k Novému Dvoru (první písemná zmínka o dvoru pochází z roku 1650) patřícímu ke kvasickému panství, který nechal postavit hrabě Jan z Rottalu.
Více o křížové cestě se dozvíte ZDE