HISTORIE KVASIC
Při cestě z Kvasic do Sulimova u bývalé panské cihelny, která stála opodál, stojí mezi dvěma starými lípami kamenný barokní kříž. V jeho zadní části je nečitelný česky psaný nápis s letopočtem 1762. Jak uvádí archivní zápisy, kříž v tomto roce posvětil kvasický farář Matěj Moritz. Každý rok pak k tomuto kříži na svátek Jana Křtitele chodívalo procesí z Kvasic. Pravý důvod, proč na tomto odlehlém místě kříž stojí, se již asi nepodaří zjistit, ale přesto se dochovaly dvě pověsti, které osvětlují pravděpodobnou příčinu jeho postavení.
První pověst tradující se v rodině Rytířů z Kvasic již několik generací vypráví, že kříž stojí v místech, kde měli údajně pacholci ubít vylákaného kvasického panského správce. Ten měl údajně odhalit jejich krádeže dřeva v nedalekém lese v části zvané Lavky. Na věčnou památku kvasického úředníka, jenž svou službu zaplatil životem nechal místní farář k této události postavit kříž.
Druhá pověst se dochovala v nedaleké Nové Dědině, kde se předává ústně již několik generací. Vypráví, že na kvasickém panství sloužil nějaký panský dráb, ráno vždy objížděl panství na svém koni a naháněl lidi do roboty. Dráb měl být údajně hodně zlý a při jedné ze svých objížděk panství spadl na Nové Dědině z koně a smrtelně se zranil. I po své smrti duch zlého drába občas strašil lidi, proto místní postavili tři kříže v místech kudy onen dráb jezdil po okolních vesnicích. Na nich měl mít ukřižovaný Ježíš otočenou hlavu na opačnou stranu než jak bývalo zvykem, což mělo znázorňovat, že se i Ježíš odvrací od tak zlého člověka jakým byl dráb. Tyto kříže měly zbavit lid v okolních vesnicích od zlého ducha. Jeden stával před Novou Dědinou jak se přijíždělo od Kvasic v místech, kde se dodnes říká za křížem, druhý stál při rozcestí u hájovny v Tabarkách a třetí pod Sulimovem. Právě onen třetí kříž je ten co stojí u bývalé panské cihelny a hlava Ježíše se opravdu dívá na levou místo na pravou stranu. Zároveň je posledním dochovaným z oněch tří křížů, které mapovaly trasu drába vyjíždějícího z Kvasic na Novou Dědinu přes Tabarky a les na Vrbku pak dolů Sulimovem zpátky do Kvasic. Tolik ke dvěma pověstem o vzniku kříže.
Za křížem stávala hájovna ve které žil Jan Wunder – významný včelařský vynálezce a odborník v oblasti pěstování ovocných stromů.
V místní bažantnici byli chováni převážně bažanti pro podzimní hony, na které se sjížděla početná šlechta z širokého okolí. V letech 1903, 1904 a 1913 zde v těchto místech zvaných Bažantnice lovil také následník trůnu František Ferdinand ďEste, švagr kvasického hraběte Jaroslava Thun-Hohensteina. Z této návštěvy se dochovaly tři vzácné fotografie, dvě z nich zachycují následníka trůnu přímo v těchto místech.
V této lokalitě se nacházela také panská cihelna o které se více dozvíte ZDE
