HISTORIE KVASIC
Na stavbu budovy Husova sboru zajistila církev pozemek 20. března 1927 v místech starého řečiště Morávky, která odváděla vodu od mlýna zpět do řeky Moravy. V bývalém řečišti museli dělníci provést navážku k přípravě staveniště někde až čtyři metry vysokou. Kámen do základů lidé lámali v kvasické skále, (dnes místní střelnice) a další dovezli až z Kostelan. V září při valné hromadě schválil výbor plány na stavbu Husova sboru, oficiálně byly schváleny v prosinci a stavba sboru obdržela povolení. V kamenolomu pracovalo třicet dobrovolníků 93 dnů. Nalámali 8 fůr kamene do základů stavby. Písek na stavbu se těžil v řece Moravě při pravém břehu - v místech zámeckého parku. V dubnu 1928 započala práce na stavbě základů, k události namaloval místní malíř Josef Krasický slavnostní prapor. Oslavy k položení základního kamene Husova sboru se konaly 29. června 1928. Hlavní příjmy na stavbu sboru pocházely především z peněžních darů a z výnosu Havlíčkova divadelního spolku. Přispívaly i jiné divadelní spolky, například Žlutava a Nová Dědina. V roce 1931 se od majitele velkostatku hraběte Thuna vybralo na Nové Dědině dřevo pro stavbu sboru. Dále byly zakoupeny cihly z kvasické cihelny. V únoru vykopali dělníci studnu pro stavební účely a 18. dubna se začalo stavět. Stavitelské práce zadal výbor zednickému mistru Františku Vítkovi z Kvasic. Aby se ušetřila částka 25 000,- korun, muselo padnout rozhodnutí, že věž sboru nebude dostavěna do plánované výšky.
Otevření Husova sboru bylo slavnostně zahájeno 6. srpna 1932 divadelní hrou Celibát a následně 7. srpna sbor slavnostně otevřel biskup Ferdinand Stibor z Ostravy. Otevření se účastnilo tři a půl tisíce lidí z různých míst v okolí Kvasic. Stěny v interiéru sboru vyzdobil malbami malíř Josef Krasický.
V březnu 1938 církev zakoupila od A. Goise harmonium a v květnu byla dokončena věž sboru, která se tak zvedla o jedno patro do plánované výšky. O vánočních svátcích v roce 1943 zazněly na novém rozšířeném kůru nové varhany. V listopadu 1945 bylo započato s tvorbou reliéfu, který na půlnoční o Vánocích odhalil farář František Šeda. Reliéf znázorňuje Kristovo kázání na hoře Olivetské.
